Osmé místo obsadily české basketbalistky na světové univerziádě v Taipei. Ve výběru trenéra Daniela Kurucze nastupovala i rozehrávačka Lokomotivy Kateřina Kozumplíková. Třiadvacetiletá studentka chemicko-technologické fakulty v Pardubicích si zahrála na univerziádě poprvé a poprvé stanula i na asijském kontinentu.

Kateřina Kozumplíková

Káťo, splnila univerziáda tvoje očekávání, když se ještě nebudeme přímo soustředit na dění na palubovce?

Ještě před samotným odletem jsem slýchala, jaká velkolepá akce to je, skoro jako olympiáda! A musím dát všem za pravdu. Bylo to opravdu neskutečné, nic podobného jsem předtím nezažila.

Jak se tchajwanští pořadatelé uchopili organizace?

Sice nemohu mluvit za ostatní sporty, ale u nás probíhalo vše bez problému. Odjezdy na tréninky, zápasy, připravené zázemí v šatnách před zápasy. Jedinou nevýhodu, kterou bych zmínila, byla obrovská vzdálenost sportovišť. Na tréninky či zápasy jsme jezdili minimálně hodinu někdy i hodinu a půl kvůli dopravě. Místy byla až přehnaná kontrola při vstupu na sportoviště, ale vzhledem k situaci, která teď ve světě panuje, je to pochopitelné.

Co na tebe udělalo dojem? Co všechno jsi viděla?

Skoro všechno! Mohla bych tu napsat pěknou slohovku. Do paměti se mi vrylo samotné zahájení, kdy skoro celá česká výprava kráčela stadionem za burácejících tribun. Samotný program plný pěveckých a tanečních vystoupení a úchvatné ohňostroje. Dále zápas proti USA, kdy jsme byli do poločasu rovnocennými soupeři, což jsme rozhodně nečekali. A samozřejmě také výlety do zoo, na mrakodrap Taipei 101 či muzea ve volných dnech.

...

Jak vypadalo basketbalové prostředí?

Na trénování bylo k dispozici šest různých hal, pouze jedna byla deset minut autobusem, zbylé kolem jedné hodiny, záleželo především na dopravě. Pro samotné zápasy byly využívány další čtyři haly, které byly také do hodiny vzdáleny od vesnice. Ve všech halách byl zajištěn veškerý servis.

A teď výsledky a samotný turnaj. Po dvou výhrách přišly tři porážky a český tým obsadil osmé místo. Bylo z tohoto umístění cítit zklamání?

Cílem bylo postoupit ze skupiny, což se podařilo. Ve čtvrtfinále to nevyšlo a tato prohra se s námi vezla bohužel i dále. Zklamání cítit bylo, ale je to sport, jeden vždycky musí prohrát a tentokrát to vyšlo právě na nás.

Pomyslnou hranicí úspěchu a neúspěchu je čtvrtfinále, v němž jste nestačili na Rusko. Proč?

Věřili jsme si na ně. V první čtvrtině ale na nás nastoupili neuvěřitelným způsobem a my jim nedokázali odpovědět. Vzhledem k našemu výškovému hendikepu jsme Rusko chtěli překvapit přesnou střelou zvenčí a rychlými protiútoky. Nestalo se tak, ba naopak Rusko překvapilo skvělou úspěšností z trojkového oblouku, která nás srážela. A zápas už jsme nedokázali otočit.

...

Tvoje výkony na turnaji odpovídaly tvým dovednostem, co umíš?

Popravdě ani ne. Skoro celou univerziádu jsem odehrála na postu rozehrávačky, na což jsem nebyla vůbec zvyklá. Ale odvážím si spoustu nových námětů do tréninku a také nových zkušeností.

Překvapilo tě, že o titul si zahrály Australanky a Japonky? Favorizované Američanky skončily až páté…

U Australanek mě to překvapilo. Ve skupině byly až druhé a šly na papírově těžšího soupeře. U Japonek mě to ani nepřekvapilo. Asijské týmy jsou rok od roku lepší. Vždyť jenom to, že Japonky byly druhé a domácí tým třetí, mluví za vše.

České basketbalistky na univerziádě

České basketbalistky

 

 

základní skupina:

 

ČR - Polsko 57:52. Kozumplíková 2 body

Uganda - ČR 59:85. Kozumplíková 7

USA - ČR 73:52. Kozumplíková 8

čtvrtfinále:

 

Rusko - ČR 69:54. Kozumplíková 4

 

skupina o 5. - 8. místo:

 

Švédsko - ČR 85:76. Kozumplíková 4

Kanada - ČR 84:68. Kozumplíková 10

Jakou basketbalovou zkušenost ti dala univerziáda?

Tyto reprezentační akce jsou jedinou možností, jak se porovnat se světovou špičkou. Samotné zápasy proti takovým velmocem, jako jsou USA, Austrálie či Rusko, vás vždy posunou někam dál. Okoukáte nové věci, které si můžete zkoušet. Já osobně jsem nabrala hodně zkušeností při dirigování hry.