SEDĚT NA LAVIČCE ROZHODNĚ NECHCI,
ŘÍKÁ BASKETBALISTA HLAVÁČEK
Po deseti letech se do místního mužského týmu dospělých vrací trutnovský
odchovanec Dušan Hlaváček. V prvoligovém týmu Kary by se měl 197 centimetrů
vysoký a 97 kilogramů vážící hráč (nar. 19. ledna 1977) stát novou oporou.
Přichází ze Sokola Pražský, za který hrál v posledních dvou sezonách 1.
ligu. Má za sebou i zkušenosti z nejvyšší Mattoni NBL.
Proč jste se rozhodl vrátit do Trutnova?
Prvním důvodem bylo to, že bych si ještě rád zahrál s klukama, s kterými
jsem kdysi v basketu začínal - s Houserem, Plašilem, Slezákem, Rychterou. A
chci si s nimi zahrát dokud ještě sám můžu předvádět slušné a kvalitní
výkony. Na druhou stranu v Sokolu Pražský, kde jsem dosud působil, jsem si
svoje odehrál, navíc tam přišlo do týmu deset mladých kluků z dorostu.
Pracujete v Praze, hrát máte za Trutnov. Jak to máte s trénováním?
Mám to domluvené se Sokolem, že budu u nich trénovat v týdnu, protože
bych se z Prahy těžko dostával na všechny tréninky do Trutnova. Sem budu
jezdit pouze na páteční tréninky a samozřejmě na víkendové zápasy. Na Sokole
se v Praze trénuje každý den, nemám problém tam stíhat tréninky po práci.
Vyhovuje mi to.
Víte o tom, že se v minulých dvou sezonách mluvilo o tom, že Trutnovští
měli v určitých fázích soutěže problémy se sehraností právě kvůli tomu, že
všichni hráči netrénovali spolu?
Slyšel jsem o tom, a asi v tom bude kus pravdy. V týmech, kde jsem já dosud
působil, jsem neměli hráče, kteří by se s námi pravidelně nepřipravovali.
Osobně s tím problém nemám, ale moje sehranost s týmem se dopředu těžko
odhaduje, bude to o nácviku některých akcí. Co se týká fyzičky a dovedností,
tak ty bych rozhodně ztratit neměl.
Přicházíte do týmu v době, kdy ho opouští pivot a nepřehlédnutelný hráč
Karel Formánek. Někteří fanoušci by od vás mohli očekávat, že ho nahradíte.
Cítíte se jako je nástupce?
To ne. Karel hraje na jiném postu. Je to klasický pivot, centr a je i jinak
fyzicky stavěný než já. Já jako čtyřka můžu alternovat i na trojce, tedy
jako velké křídlo, takže ho nebudu přímo nahrazovat. Ale co se týká kvality,
tak věřím, že předvedu co nejlepší výkony a dokážu Trutnovu výrazně pomoct.
Sedět na lavičce rozhodně nechci.
Máte pro angažmá v Trutnově osobní cíle?
Ne. Nikdy jsem je neměl. Je sice hezké, když se mi daří, ale důležitější
je, aby vyhrávalo družstvo. Důležitá je i černá práce, takže basket není
vždy jen o bodech. Chci, aby tým vyhrával a povedlo se nám postoupit do play-off.
Kdy jste naposledy hrál za Trutnov?
Asi před deseti sezonami. Tuším, že mi bylo dvaadvacet roků. To se hrál
v Trutnově basket ještě v hale gymnázia, hráli jsme třetí ligu a jestli se
dobře pamatuju, tak jsme skončili pátí. V Trutnově jsem hrál předtím basket
vlastně jen za minižáky pod Pavlem Stejskalem, pak se věnoval lyžování a
vrátil se k němu vlastně až v devatenácti letech na vysoké škole.
