Týden před posledním zápasem Nadregionální ligy v kalendářním roce 2025 jsme předpokládali, že budeme muset řešit tvrdý boj o nominaci a řešit koho zapsat na zápis mezi povolených dvanáct hráček. Realita nakonec byla ale překvapivě jiná - poslední možnost letos si zahrát využilo osm hráček, a s ohledem na zranění Trejbalové na začátku třetí čtvrtiny jsme většinu druhého poločasu odehráli dokonce v sedmi. Možná i malá rotace hráček rozhodla o tom, že jsme lídra soutěže nepřekvapili a nakonec prohráli o devět bodů.

Do zápasu jsme vstoupili velice špatně. Znovu nám příliš dlouho trvalo než jsme pochopili jaký styl hry má šanci na úspěch a jaký naopak vůbec. Hostující celek si během první čtvrtiny vybudoval dvouciferné vedení, které se nakonec ukázalo být jako rozhodující.

Ve zbytku zápasu jsme vždy dokázali snížit náskok Týniště, ale kdykoliv jsme se dostávali téměř na dostřel, tak jsme předvedli větší či menší chybu až nesmysl a znovu nechali soupeřky odskočit. Naposledy se nám podařilo snížit tři minuty před koncem (61:64), ale poté přišla znovu zbytečná chyba, nedůrazné zakončení a následně špatný návrat do obrany s nulovou výpomocí, což znaměnalo naopak u soupeře tradiční koš Bydžovské s faulem. I před oddechový čas jsme ve zbytku zápasu (na rozdíl utkání ve Vysoké) již nenašli fyzické ani psychocké síly na obrat a výhru si tak připsal na své konto soupeř.

S ohledem na výsledky dosavadních zápasů se porážka dala očekávat. Přesto ale mrzí, protože se vyhrát rozhodně dalo. K tomu by ale bylo potřeba více dodržování pokynů, více bojovnosti, vyšší procento trestných hodů, lepší vstup do zápasu a také více hráček do rotace.