Juniorky odjely na severočeský výjezd ve velice oslabeném složení. Ale i bez tří hráček základní sestavy začaly skvěle a většinu první půle vedly či držely vyrovnaný stav. Zápas následně nevzdaly ani po změně stran, ač jsme pro zranění ve 3. čtvrtině přišly o další hráčku Sedlářovou. Domácí tým v poslední čtvrtině odskočil na sedm bodů, v závěru jsme ještě dokázali snížit, ale happy endu jsme se tentokrát nedočkali. V neděli na půdě Chomutova už nám bohužel scházelo až příliš mnoho fyzických a někdy i psychických sil.

Za odvedenou práci během zápasu zaslouží tým pochvalu. Samozřejmě, kdybychom měli více štěstí, vybojovali o jeden-dva míče více, udělali o jednu-dvě ztrátu méně, měli o hráčku víc do rotace atd, mohly se slzy smutku změnit na slzy radosti. Na druhou stranu, dnes se naše hráčky rozhodně nemají za co stydět a pokud vždy budou bojovat jako dnes, tak se o výsledek této sezóny strachovat nemusíme. 

V nedělním zápase odpočatý domácí tým s širokou rotací a výbornou Bláhovou (která navíc přidala skvělou úspěšnost střelby, například stoprocentní trojky 5/5 v prvním poločase) byl nad naše síly